Návštěva muzea v Liberci

Návštěva muzea v Liberci

28. ledna 2026

Severočeské muzeum v Liberci bylo založeno v roce 1873 jako první uměleckoprůmyslové muzeum v českých zemích. Již od počátku se mu podařilo shromažďovat cenné sbírky užitého umění z Evropy a Asie, pro které bylo nutné vystavět samostatnou budovu. V mezinárodní soutěži, konané v roce 1895 ve Vídni, zvítězil návrh rakouského architekta Friedricha Ohmanna, jehož dokončení v roce 1898 provedl německý architekt Hans Grisebach. Po stavební stránce budova malebně propojuje různé typy sakrální a palácové architektury z období středověku a raného novověku.

Po roce 1945 se muzeum rozšířilo o vlastivědné a přírodovědné oddělení a v současnosti sídlí v dalších 6 budovách, ve kterých je uloženo přes 500 tisíc sbírkových předmětů. Dnes zahrnuje Severočeské muzeum kromě bohaté knihovny tři sbírková oddělení – přírodovědecké, historické (s archeologií) a uměleckohistorické.

 Bohaté sbírkové fondy obsahují špičkové kolekce především v uměleckých řemeslech – sbírka orientálních koberců je druhá největší v ČR, rovněž tak sbírka současné autorské tapiserie. Mimořádně cenné a početné jsou soubory koptských tkanin, historických gobelínů (v expozici SM visí i nejstarší vystavený gobelín v ČR), vyšívaných liturgických textilií, krajek, skla, porcelánu, uměleckého kování, cínu, plakátů, starých tisků atd. Bohatě jsou zastoupené i sbírky historické, etnografické a přírodovědecké. Významný je i soubor více než 160 tisíc negativů, z nichž nejstarší jsou datovány kolem roku 1860. 

V roce 2014 proběhla 1. etapa modernizace hlavní budovy Severočeského muzea, která byla financována ze strukturálních fondů Evropské unie. Během této fáze vznikla nová expozice hudebních automatů, bylo modernizováno zázemí pro návštěvníky a byl instalován nový kamerový systém. Na první etapu navázala v letech 2018–2020 druhá fáze, která přinesla radikální proměnu interiérů a expozic.

Tolik oficiálních informací ze stránek libereckého muzea. 

A jak to v muzeu v současné době vypadá, co vše si zde můžeme prohlédnout, vydalo se zjistit na pravidelné středeční vycházce 22 turistů a členů SPCCH. 

U vchodu jsme zaplatili dobrovolné vstupné a po krátké informaci jedné z průvodkyň muzea jsme se vydali na prohlídku. Každý individuálně se zaměřil na tu část, která ho nejvíce zajímala. 

Naši pozornost nejprve zaujaly mechanické historické automaty, které samočinně reprodukují hudbu. Většina exponátů je plně funkční, a tak jsme si to také vyzkoušeli. Po vhození Kč 5,00 nás zvuky jednoho ze zařízení přenesly do jazzového klubu v New Orleansu, jiné zařízení do pražské prvorepublikové hospody, kde se tančilo a pilo pivo (i ten výčep v muzeu mají).  

V expozici Krása a užitek jsme si prohlédli různé druhy předmětů z různých materiálů, nejen skla a porcelánu, ale také nádherné tapiserie, nábytek a řadu dalších zajímavých věcí. 

Jak se žilo na venkově v minulých stoletích jsme se dozvěděli z výstavy soutěžících prací „Děti památkám“. 

Vystavené obrázky žáků různých stupňů škol byly moc pěkné. Ukázaly, jak si děti představují, jak lidé na venkově žili a pracovali.  

Nakonec prohlídky jsme se sešli v suterénu muzea, kde je instalován Metelkův betlém. Jde o společné dílo Jáchyma Metelky a jeho syna Václava. Současný betlém má 260 dřevěných figur. Byl zakoupen v roce 1967 a po řadu let vystaven v expozici lidových řemesel železnobrodského muzea. Od roku 1994 byl každoročně po 20 sezon v období Vánoc v provozu v libereckém muzeu. Nevyhovující klimatické podmínky se během let podepsaly na vzezření figur a také dřevěný mechanismus přestával fungovat. Díky dotaci zřizovatele byl  betlém v letech 2014-2016 zrestaurován. 

 Pro zájemce, kteří vytrvali, paní průvodkyně muzea uvedla figurky do pohybu. A tak jsme viděli, jak Panna Maria kolébá Ježíška, jak jednotliví řemeslníci se věnují své činnosti, jak se pasou ovečky a popobíhají další zvířátka a jak artista vytrvale provádí předměty na hrazdě.

Zbytek pobytu v Liberci strávil každý podle vlastní úvahy. Duše byla nasycena, šli jsme proto před návratem domů také nasytit své žaludky.  

Tak zase někdy příště v muzeu v Liberci, pořád se tam něco děje.